Česká republika: Kristián Šujan- Městský hřbitov v Lokti – unikátní pietní místo plné osobností (Local history, culture, heritage)

Rok 2011 je pro unikátní pietní místo v Lokti zlomový – místní představitelé radnice si konečně uvědomili, že konzervativní hodnoty a úcta k zemřelým jsou nadmíru důležité a o hřbitov se proto po několika letech začali pravidelně a kvalitně starat. To oceňují zejména starší občané.

Mezi hroby v Lokti najdeme významné osobnosti starostů, právníků, farářů, pedagogů, lékařů, také malíře Waltera Ditze či rodinu zakladatelů loketské porcelánky Haidingerů. Jelikož zde odpočívají i můj děda s babičkou (kteří se bohužel už nedožili uklizené, opravené a úctyhodné podoby hřbitova), beru si hřbitov pravidelně pod svá novinářská křídla a při každé byť jen sebemenší odchylce od dennodenního „standartu“ (posekaná tráva, shrabané listí, opravená vstupní brána) naléhám prostřednictvím článků na naše radní. Kupodivu se to během těch několika let skutečně osvědčilo a hřbitov se kromě kompletní rekonstrukce vstupních bran dočkal i nové fasády či revitalizace některých starých hrobů. Konečně se z něj stalo opět důstojné místo posledního odpočinku!

Kristián Šujan

Město Loket chystá kompletní rekonstrukci hřbitova

22. 2. 2011, Sokolovský deník

internetová verze článku: http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/hrbitov20110222.html

Rozporuplné reakce opětovně vyvolává stav městského hřbitova v Lokti. Obyvatelé jsou již několik let rozděleni na dva neslučitelné tábory – zastánce a kritiky pietního místa. Obě strany však stále doufají v kompletní a zejména uspokojivé řešení.

„Byl jsem sjednat pronájem hrobového místa na pohřebišti Loket. Když mi byla sdělena částka, kterou Městský úřad v Lokti žádá, vyrazilo mi to dech! Hlavní mé rozhořčení spočívá v tom, že požadujete velké peníze za velice omezené služby. Domnívám se, že máte možná krásné představy, ale teprve až je vyplníte, můžete požadovat sazby, které jste navrhli,“ říká Horst Zeidler. Ten je rodilým Loketským a v současnosti bydlí v Sokolově.

„My, co tam máme pochované své blízké, přece nebudeme platit za to, že radnice hřbitov mnoho let vynechala ze svého rozpočtu! Zkrátka můj názor je, že až uvedete hřbitov do náležitého stavu, tak můžete požadovat strop nájemní ceny,“ míní Zeidler.

Vedení radnice není výtkami lidí vůbec nadšeno. Hřbitov totiž sklízí vlny kritiky již několik let. „Plánujeme rekonstrukci celého prostoru, zejména zeleně. U každé brány dnes stojí 120litrová popelnice, kterou pravidelně, a většinou poloprázdnou, vyvážíme. V rámci jiné připravované investice města by mělo dojít k instalaci kamerového systému proti vandalismu a zlodějům,“ vysvětluje starosta Lokte Jaroslav Hlavsa.

„Nový správce hřbitova funguje tři a půl měsíce a já věřím, že bude fungovat dobře,“ pokračuje Hlavsa s tím, že poplatky od nájemců městu pokryjí přibližně třetinu nákladů na údržbu a opravy hřbitova. Radnice již také nechala kompletně zrevidovat hřbitovní záznamy, opravit průčelí včetně padajících bran a vybudovat i provizorní chodník.

Mezi lidmi se ale najdou i tací, již loketský hřbitov hodnotí jako vyhovující. „Podle mě je hřbitov už tak 10 let pořád stejný. Ale myslím si, že má rovněž i své kouzlo, jak je celý schovaný pod těmi velkými stromy. Mně osobně se hřbitov takový, jaký je, líbí, i když je občas méně udržovaný než některé jiné hřbitovy, a chápu rozhořčenost některých lidí, ale i zároveň to, že na opravu hřbitova nebyly peníze,“ myslí si Matěj Rob z Nadlesí. Kladné názory potvrzuje i sám starosta. „Zaregistroval jsem i uznalá slova, ale je zřejmé, že bude trvat delší dobu, než bude náš hřbitov srovnatelný s jinými. Není to otázka jednorázové investice, ale stabilní a dlouhodobé údržby,“ dodává Hlavsa.

Významné hroby na hřbitově město likvidovat nechce

8. 3. 2011, Sokolovský deník

internetová verze článku: http://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/hroby20110308.html

Rozporuplnou diskusi vyvolalo v posledních týdnech téma týkající se městského hřbitova v Lokti. Řadu lidí totiž vyděsila zpráva, že by město mělo nechat zlikvidovat staré, zejména německé hroby a památníky. „Tento postup je na území Sudet velmi obvyklý, na řadě míst se již tak stalo, řadu míst to čeká. Jednak se současná reprezentace chce odtrhnout od německé minulosti toho kterého sídla, jinde zase tvrdí, že údržba rozpadlých hrobek je ekonomicky náročná,“ říká Lukáš Smola z Center for Applied History.

Nájemní smlouva

Jak celá debata vůbec začala? „V roce 2009 si měl starosta vyžádat dokumentaci hřbitova od správce ke kontrole. Jakýmsi způsobem nakonec došlo k tomu, že dokumentace byla městem převzata a odbor správy majetku zjistil, že není uzavřena jediná smlouva k hrobovým místům,“ vysvětluje vedoucí odboru správy majetku Městského úřadu v Lokti Petr Antal. Město proto lidi v roce 2010 vyzvalo k uzavření platné nájemní smlouvy, a to nejpozději do konce ledna roku 2011. „V současné době je uzavřeno zhruba 150 smluv. To však neznamená, že nájemní smlouvy přestaneme uzavírat. Naopak se snažíme, přestože už je březen, jich uzavřít co nejvíce a snížit tak finanční ztrátu z provozu hřbitova,“ uklidňuje Antal.

Likvidace ne

Kritici v poslední době ovšem poukázali na přehnaně vysoké ceny za pronájem a navíc i na fakt, že pokud lidé nájemní smlouvu nebudou mít uzavřenou, náhrobek, krycí deska i další zařízení hrobu se stávají dle zákona věcí opuštěnou. „Věci, ke kterým se nikdo nepřihlásí, přejdou do vlastnictví obce, která s nimi může dále volně nakládat. Může proto hrob i zrušit. Takové hrobové místo zanikne a bude moci být použito pro nové pohřbení,“ uvádí Antal.

Co tedy bude se starými, obzvláště německými hroby, o které se nikdo nepřihlásí? Jejich odstranění podle starosty není v plánu. „Likvidace je také nákladová položka a město se nebude do této investice nikterak hrnout. Čeká nás ještě pár let práce na tom, než bude náš hřbitov trochu důstojnějším pietním místem. Vzory máme třeba na hřbitově v Olšanech. Podstatné bylo a je zavedení řádu, k čemuž patří i úřední deska a letáky, a hlavně kontinuální péče o celek,“ informuje Hlavsa.

Významné hroby

Ve věci rušení hrobových míst tedy nedošlo k žádnému jasnému rozhodnutí. „V tuto chvíli plníme pouze zákonné povinnosti k tomu, aby se město mohlo rozhodnout, jak to bude dál se hřbitovem a s hroby, o něž se nikdo nestará. Mnoho z nich hřbitov hyzdí. Hroby, které mají řekněme určitou místně historickou hodnotu, popřípadě jsou esteticky cenné, město určitě likvidovat nebude. Ani o tom nikdo neuvažoval,“ uvádí Antal.

Odborníci se shodují, že hřbitov si zaslouží kompletní revitalizaci a zejména pak důkladnou péči o cenné hroby. „Loketský hřbitov považuji za jeden z nejmalebnějších v kraji a lze na něm vyčíst minulost města. Je zde pohřbena hlavně místní honorace, ale i lidé, kteří pomohli proslavit Loket ve světě – leží tu starostové, jeden poslanec, právníci, faráři, pedagogové, lékaři a lékárníci, podnikatelé a manažeři, ostrostřelci i umělci,“ míní Lukáš Smola s tím, že asi nejvýznamnějším pohřbeným je malíř Walter Ditz, jehož busta byla ze hřbitova před několika lety odcizena.

„Anebo rovněž rodina zakladatelů loketské porcelánky Haidingerů, jejichž ostatky sem byly přeneseny ze zrušeného hřbitova u sv. Jana,“ uzavírá Smola.

V Lokti už jeden hřbitov v minulosti zlikvidovali

Ani by nás nenapadlo rušit významné hroby. Tak reagovalo vedení města Loket na aktuální téma týkající se loketského pohřebiště. Minulost však vrhá na celou věc bezútěšný stín. Lukáš Smola, který se pietními místy na Karlovarsku zabývá, totiž upozorňuje, že téma likvidace hřbitova není městu vůbec cizí. „S likvidací hřbitova v Lokti už určité zkušenosti jsou. Jednalo se o hřbitov u dnes již neexistujícího kostela svatého Jana,“ vzpomíná Smola.

Podle jeho slov současníci označovali tento hřbitov za galerii pod širým nebem.

„Zvláštní atmosféru tomuto místu dodával terén, jelikož hřbitov byl ve svahu na několika terasách, a také fakt, že řadu náhrobků zdobily ručně malované porcelánové destičky. Nějaké náhrobky později skončily na hradě, něco v loketských sbírkách,“ říká Smola. A jak vypadá místo bývalého hřbitova dnes?

„Na místě dnes stojí pod kaštanem poslední pomník, dnes již téměř nečitelný, přírodovědce Glückseliga, který byl před časem prohlášen za kulturní památku,“ uzavírá Smola.

Kristián Šujan se narodil 24. 11. 1990 v Sokolově, kde absolvoval zdejší gymnázium. V současné době studuje český jazyk a společenské vědy na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Působí jako externí redaktor Sokolovského deníku, redaktor Loketských listů a člen Syndikátu novinářů ČR. Je rovněž zakladatelem zpravodajského webu Domorodci.cz.

1 July 2013